První ročník je za námi, můžeme z toho vytěžit nějakou zkušenost a poučení. Ačkoliv jsme se snažili raklamu na akci příliš nepropagovat (oznámení s termínem vyšlo jen na ovine.cz a Jižním svahu), platících návštěvníků bylo 120, s neplatícími tedy návštěvnos o kousek vyšší. To už je asni na hranici zvládnutelnosti dané jak našimi možnostmi, tak místem. Po zaplacení většiny výdajů s přehlídkou spojených bylo sdružení Devět životů na opuštěné kočky zasláno 2300 Kč. V průběhu akce se několik vzorků předčasně dopilo a několik lahví na konci zbylo. Čili množství tří lahví od vzorku při této návštěvnosti by mělo postačovat i do budoucna. Skleniček, těch korektních, bylo málo, musely se použít hotelové, které ideální nebyly. Budeme příští rok řešit buď oslovením sponzorů nebo zápůjčkou. Musíme asi i lépe vymyslet chlazení bílých vzorků. Z reakcí návštěvníků, zejména profesionálů, jsme se vážně zabývali některými dalšími podněty na zlepšení. Pokud se nepodaří nějak chytře vymyslet chlazení vzorků, nelze o hodinu předřadit otevření pro profesionály, protože laická veřejnost by měla vzorky už ne v optimální teplotě. Budeme uvažovat o nějaké jarní akci podobného ražení. Ovšem když shrnu další požadavky, které vzešly od profesionálů zvyklých na nejvyšší standardy prestižních soutěží (myčky skleniček, plivátka, více vody, chleba, tištěné brožurky…), tak asi i to by bylo řešitelné, ale…přijde nám přehnané hrát si na soutěže nejvyšších standardů, tahle přehlídka asi vždycky bude trochu improvizovaná, na koleně, a i když po vložení adekvátní dávky energie, času a sponzorských peněz by se leccos nechalo dotáhnout do dokonalosti, dokonalost není zrovna motto téhle přehlídky a po zralé úvaze si hodláme určitou undergroundovou nízkonákladovost a polní podmínky podržet tak dlouho, dokud nám to přijde, že to kmyšlenkám akce prostě patří.

Nějaké podněty byly i řekl bych ideologického řádu: prakticky každý, kdo se cítí být tak erudovaný ve světě vína, že může vynášet nějaké soudy, by vytkul, že tenhle vzorek, tenhle typ vín nebo tihle vinaři do přehlídky nebo do (jejich) definice Jiných vín nepatří. Tomu vadila vína s (mnohdy domnělými) vadami, jiný naopak nedokázal pochopit, že můžeme nabízet i nablýskaná čistá běžně komečně dostupná vína velkých vinařství. Všechny mohu ubezpečit, že dokud vína budu vybírat já, tak tahle vína tam budou i nadále. Nenecháme si zredukovat pestrost a škálu této akce z nějakých ideologických důvodů. Jednou z myšlenek je i vychovávat k určité toleranci a otevřenosti toho typu, že i když to zrovna není můj šálek čaje, respektuji i jiný pohled a zdržím se nějakých zamračených deklasujícíh odsudků. Opakuji už po sto padesáté: jiná vína nejsou jen vína Autentistů a jim příbuzných, ti mají své vlastní úžeji vymezené přehlídky, kreativní přístup a „jiné cesty“ mají daleko širší definici, takže se i nadále bude v naší přehlídce objevovat mix vín (jen zdánlivě) charakterem nesouměřitelných a neslučitelných. Dál budete moci poznat vína “ vinařských partyzánů“, tj. mikrovinařů z míst daleko od typických vinařských oblastí – jsou možná pro někoho „nezvládnutá dokonale“, ale konec konců se jim můžete svobodně vyhnout bez komentáře. My si ale myslíme, že tahle vína do vinařské reality patří a nemusí se zamindrákovaně krčit jen kvůli tomu, že se v kursech učí, že jsou „vadná“. Dál budeme hledat vína téměř neznámých a netypickyých odrůd – ačkoliv sám jsem spíše vyznavačem odrůd klasických, proč neochutnat i něco „jiného“, konec konců vyšlechtit novou odrůdu je čin vpravdě heroický a s velmi problematickou satisfakcí. Dál budeme pro Vás hledat vína v něčem jiná než ta vyrobená běžným způsobem, ale – a to je asi hlavní – budeme se snažit, aby to celé mělo přátelskou atmosféru líného letnho odpoledne, posezení a klábosení nad zajímavými víny. A takový mi přišel i první ročník, za což Vám všem, kdo se na tom spolupodíleli, děkuji. Na shledanou!