Občanské sdružení Devět životů a vínomilci Pavel Jelen, Jan Schlindenbuch a Luboš Osička zvou na nesoutěžní přehlídku Jiná vína.

Řevnice, hotel Grand, neděle 4. září 2011

Jak celé toto vzniklo…

Kdysi se o čemsi na Jižním svahu diskutovalo a já tam plácnul něco jakože se zdejší vinaři nějak drží při zdi, osvědčených snadno prodejných věcí, že se málokdo snaží jít na věci jinak, experimentovat, zkoušet. Že to je možná tím, že cokoliv jiného, tzv. netypického, je rozcupováno na soutěžích i při zatřiďovacích zkouškách. Že by to chtělo vymyslet nějakou akci, která by jiná a netypická vína naopak vyzdvihla, rehabilitovala jak před těmi, kdo je pijí, tak před těmi, kdo vína tvoří a které vína živí. Tím „by to chtělo“ jsem spíš myslel: „někdo se toho chyťte a udělejte to“. Chytil se toho hned Honza Schlindenbuch – poměrně v našich kruzích známý pražský (posléze asi řevnický) vinotekář a distributor zajímavých malovinařství. Nenechal se odradit mými námitkami a pesimistickými proroctvími a neúnavností a notnou porcí zdravého nadšení mne nakonec dostrkal k tomu, že jsme to nějak spáchali. (Pavel Jelen)

Hlavní myšlenkou akce Jiná vína je chválit a dávat za příklad všechny ty vinaře, kteří se nebojí něco udělat jinak, než je v Čechách a na Moravě úplně běžné. Všechny ty, kteří něco zkouší, ověřují, experimentují, zkoumají, i když to ne vždy má hned jasný zpeněžitelný efekt. A nemusí to být jenom minimálně technologicky intervenující malovinaři, tato akce je otevřená všem, tedy i protipólu autentických vinařů – ultramoderním technologiím velkých vinařství živících se běžnou produkcí. I ti mohou mít v sobě zvídavost a hravost a zkoušet si bokem na neprodejných mikrošaržích úplně nové speciální takřka neznámé postupy. Vína, přicházející k nám do přehlídky nemusí být zatříděná ani určená k prodeji. Jediné, co požadujeme, je zdravotní nezávadnost a elementární pitelnost (polknutelnost). Pokud má přesto vinař obavy z kolize s úřady, status přehlídky umožňuje dodaný vzorek na výslovné přání vinaře prezentovat jako anonymní, pouze s popisem vzniku a jinakosti vína, zaručujeme plnou anonymitu.

Další kategorií a tedy i cílem propagace jsou „vinařští partyzáni“, tj. vinaři, kteří rozšiřují tradici pěstování révy vinné a výroby vína i do úředně nevinařských obcí a krajů. Tyto našence, kteří nezřídka na tomto svém koníčku spíš prodělávají a nedají se zlomit nepříznivými podmínkami, obdivujeme a tato akce má být i oslavou jejich odvahy a nadšenectví. Třetí kategorií jsou vína z odrůd dosud nezapsaných ve Státní odrůdové knize.

Najde se docela dost zájemců, kteří chtějí okusit něco neobvyklého a pro ně možná nového, snad i vinaři se osmělí a donesou každým rokem nějaké zajímavosti, protože pochopí, že toto je také cesta, jak se zviditelnit a odlišit od krotké většinové produkce, potenciální zákazníci na malé speciální a raritní šarže by tu rozhodně byli. Jinak kdo z vinařů se přehlídky účastní nejméně třikrát, dostane od nás diplom – něco jako „Vinařství jdoucí po jiných cestách“. Na body a medaile nehrajeme.